Přední zahrada

V dnešním zamženém ránu jsem sebrala veškerou odvahu a vylezla na balkónek v prvním patře.

Když to jen takhle suše napíšu, nevypadá to jako bůhvíjak hrdinský počin. 

Ale...

Balkónek není dokončený, chybí mu podlaha - jsou tu jen prkna s velkými mezerami, kterými je vidět až na zem. Zábradlí chybí zcela. Pro člověka, který trpí závratí a je při smyslech, je to prostě místo, kam dobrovolně nevkročí.

Tolik tedy k exkluzivitě těchto pár mlhavých záběrů.

Nadhled jsem potřebovala k ilustraci změn, které jsem za vydatné pomoci manžela - dovozce a rozvozce štěrku - uskutečnila v posledních dnech v přední zahradě. Jedná se konkrétně o jižní pokoj, zeleninovou zahradu a drobné korekce na jižním záhonu.

 Poměrně razantně jsem zmenšila trávník, který je na tomto místě při letním suchu téměř neudržitelný. Doslova se z něj stává savana. 

Vyznačila jsem tedy ovál, popadla rýč a začala jsem oddrnovávat. 

V našem jílovišti je to práce za trest.

U oblouku jsem vytvořila další květinový záhon, naproti jsem pak dosadila několik keřů pro odclonění pohledů z ulice.

Pohled se posunul přes roh kamenného plotu doprava k vyvýšeným záhonům užitkové části zahrady. 

(Pohled mi tu v prvním patře trochu cloní skalková borovička...).

Zakulacené rýhy v trávníku nalevo jsou vyznačené hranice budoucího suťoviště kolem kamene, nad ním více k rohu bude plocha mezi keři prozatím zamulčovaná kůrou. Keře jsem podsadila plazivým skalníkem a ještě ho doplním břečťanem. Až se rozrostou, vytvoří zelený koberec zabraňující prorůstání plevele.

Kolem plotu je v šířce asi jednoho metru nasypaný štěrk, který mě osvobodil od boje se sekačkou. Terén nebyl úplně dobře srovnaný a sekat těsně kolem zdí se prostě nedalo.

V pravé polovině obrázku se rýsuje dosud holý dřezovec, který loni poporostl minimálně o metr.

 Pohled na kompletní vyvýšené záhony - třetí mi chyběl a už je na místě. Teď už jen doplnit zeminu a poslední fůru štěrku a s touto částí zahrady jsem spokojená. 

Hlavně se mi uleví od sekání v úzkých chodbičkách mezi záhony a plotem...

Úplně vpravo mezi okapem a hranou střechy s odchlipujícím se podbitím je roh plotu, kde končí zeleninová část zahrady. Ta je od jižního květinového záhonu oddělená špalírem jabloní, které jsou ještě bez listů.

Když už jsem měla v ruce rýč, upravila jsem  záhonu hranice a trošku jsem zvětšila jeho plochu v levé části. 

Tím pádem mám zase kam co sázet!

Fotografie rohu s keři z bezpečného stanoviště na plotu.

Keříky jsou zatím vesměs bezlisté a mladé, takže není nic moc vidět. (Ale jsou tam, fakt.).

Uprostřed u kůlu mladý jeřábek (Sorbus aucuparia).

 Tenhle pohled mi dělá takovou radost!

Do "obydlených" záhonů jsem doprostřed zasadila stromkový angrešt a stromkový černý rybíz.

Myslím, že výsadbě kolem to nemůže vadit.

Poslední dva úzké záhony se zelenají malinami.

 K jahodám jsem včera přisadila mizunu.

 Pohled na budoucí květinový záhon.

Stávající keře jsou sadové růže. Zatím jsem zasadila na horní hranici čistec (Stachys byzantina) - tomu se u nás daří všude - a vlevo u oblouku je nová pnoucí růže a čtyři levandule.

Další rostliny jsem objednala a budou k dispozici začátkem května.

 Stromky angreštu a rybízu vlevo.

Napravo detail poupěte kaliny obecné (Viburnum opulus 'Roseum'). Na tu jsem hodně zvědavá, květy vypadají jak sněhové koule a růst má být silný až bujný.

Vedle kaliny jsem na podzim zasadila žlutě kvetoucí růži.

Patří mezi botanické druhy a měla by také vytvořit velký keř, asi 2 metry do výšky i do šířky.

Tyto keře spolu s muchovníkem by měly vytvořit pohledovou clonu z ulice na dlouhé straně trávníkového oválu.

Dnes jsem se tedy rozepsala.

Pokud jste dočetli až sem, máte můj obdiv!

Mějte pěkné jarní dny.

Jana